Laminátka 240.063
Laminátka patří k mým nejoblíbenějším lokomotivám. Bylo proto otázkou času, kdy se pokusím o její stavbu.
Karosérie pochází z odlitku mě neznámého výrobce. Odlitek měl relativně slabé boční stěny, bohužel na čelech bylo materiálu podstatně více, takže jsem si hodně zabrousil.

Podvozky pochází z elektrické lokomotivy Roco. Typ modelu neznám, podvozky jsem koupil samostatně.
Moc dobrá volba to nebyla, podvozky mají komplikované uchycení k pojezdu, které je provedeno čepem v dolní části podvozku, který dosedá do mohutného zinkového držáku. Z počátku se mi toto řešení líbilo, ale nyní se obávám, že bude zinkový držák podvozku na modelu příliš vidět.

Momentálně mám hrubě vybroušenou skříň upevněnou na pojezdu. Nyní přijdou dopilovat okna, vyřešit uchycení spřáhel, přidělat masky podvozků. Než se dostanu k povrchovým úpravám modelu, bude nutné udělat ještě mnoho práce.
Samotného by mě zajímalo, jak v budoucnu zasklím okna...
Pokračoval jsem v broušení a tmelení odlitku. Také jsem vyvrtal otvory na světla, nárazníky, sběrače a další.

Následoval nástřik tmelem Tamya Surface Primer. Po nástřiku se ukázalo, že jsem brousil málo. A tak jsem znovu brousil a znovu tmelil. Poté jsem skříň lokomotivy znovu přestříkal tmelem.


Pracoval jsem na úpravách rámu. Na čelech rámu jsem vytvořil z mosazného plechu kapsy, ve kterých jsou umístněny LED diody čelního osvětlení, a na kterých jsou přilepeny kulisy krátkého spřáhla. Použil jsem kulisy Gützold, které mají poměrně malé zástavbové rozměry.
Následně jsem rám nastříkal tmelem a černou matovkou ve spreji.


Dále jsem pracoval na podvozcích. Upravil jsem plastový výlisek krytu podvozků tak, aby na něj šli přilepit nové masky, které mi sehnal kolega modelář na burze (za což mu díky :-) ). Také jsem musel poněkud zkrátit rám podvozku, aby nedocházelo ke kolizím s kulisou.



Při zkušebních jízdách jsem se snažil ověřit funkci kulis i podvozků. Vypadá to dobře, při jízdách po kolejišti vše funguje bezvadně, nedochází k žádným kolizím mezi podvozky a skříní, či mezi kulisami.
Takto vyřešené kulisy mají jednu větší nevýhodu. Tou je, že po nasazení skříně lokomotivy je nutné prostrčit otvorem v pluhu držák spřáhla a nasadit ho na trn kulisy. Při sendavání skříně pak postupovat obráceně - vyndat držáky spřáhel a pak sendat skříň. Tyto operace poněkud komplikují snímání skříně.

Toto je zatím vše. Práce budou pokračovat vrtáním děr do skříně - pro izolátory, hadice, šroubovku, madla, kliky,... Poté by měl přijít na řadu nástřik skříně barvou, pravděpodobně na červeno-žluté provedení.
V únoru jsem pokračoval na povrchové úpravě modelu. V prvé řadě jsem lokomotivu nalakoval na žluto (Revell SM310). Po zaschnutí jsem vymaskoval budoucí žluté pruhy a následoval nástřik červenou barvou (Revell SM380). Po několikadenním schnutí následovalo stříkání střechy šedou (Revell SM378). Pak schnutí, stříkání žaluzií, opět schnutí, natírání proužků a lišt.





Osobně se mi výsledek líbí, nedostatky se najdou, ale čekal jsem to horší. Laminátka je totiž hodně náročná na maskování a přechody barev.
Co bude následovat? Doplnění madel a další bižutérie, nalepení obtisků a přestřik transparentním lakem. Na závěr pak zasklení oken, což stále nevím jak udělám, abych trefil správně tvar okna a zároveň ho neopatlal při lepení.
Na mašinku jsem doplnil madla z ocelové strůny o průměru 0,25mm. Po madlech přišly na řadu obtisky a následně přestřik matným lakem Revell.
Z mosazného plechu a měděného drátu jsem vyrobil a osadil stupačky na čela lokomotivy. Také jsem vyrobil bateriové skříně a imitaci uložení šikmé tyče. Ty jsem přilepil na spodek rámu modelu.
Těchto několik "prkotin" mi zabralo spoustu času a stále ještě hodně věcí chybí. Stav modelu po doplnění detailů a popisů můžete vidět na následujících fotkách.



Myslím, že mezivýsledek nevypadá špatně.
Další prací na modelu byla patina.
Výsledek posoudíte nejlépe z následujících fotografií. Každá fotografie je tentokrát pro srovnání provedena 2× a to pokaždé jiným foťákem. Fotografie v levém sloupci jsou pořízeny vlastním "historickým" foťákem Kodak EasyShare DX4530, v pravém sloupci pak podstatně lepším, modernějším a bohužel půjčeným Panasonic FZ38. Při pořizování obou fotek byl stejný násvit, výsledek je pokaždé jiný a bohužel poněkud vzdálený od skutečnosti.




Zkoušel jsem na jednom čele zasklít okna. Po různých pokusech s fóliemi jsem nakonec zvolil obal na CD ohýbaný po nahřátí fénem. Trefit ohnutí byl problém, ale nakonec se to nějak podařilo. Okno před stojvůdcem sedí dobře, to druhé moc ne, ale lepší už to asi nebude.
Pokračování bude následovat někdy příště, ale kdy to je otázka, obávám se totiž, že se k laminátce dostanu zase až za dlouhých zimních večerů...
Práce na laminátce jsem na dlouhých 7 let přerušil. Nakonec jsem se k modelu vrátil a dodělal jsem ho.
Po přestávce jsem začal zasklením zbývajících oken. Byla to práce, která mě úplně nebavila. Navíc mi to ani od ruky moc nešlo, ale nakonec se podařilo. Je třeba přiznat, že zasklení není úplně 100%, ale nevím, jak to udělat lépe. S přiměřeným odstupem to ale nevypadá špatně, je vidět i dovnitř lokomotivy. Z toho důvodu jsem se pokusil znázornit stanoviště strojvedoucího. Doplnil jsem izolátory a vedení na střeše, dále také brzdové hadice a další drobné detaily. Tím je model v podstatě hotov. Ještě by to chtělo doplnit tabulky s číslem lokomotivy na čela a stěrače.


